Tříkroková realizace metody se provádí za účelem optimalizace procesu přetypování. Skládá se z identifikace prováděných činností a jejich rozdělení na interní a externí, převedení interních činností na externí a zkracování časů všech činností. Tým pracovníků hledá možnosti, jak vykonávat činnosti efektivněji. Celý postup realizace je blíže popsán v následující podkapitole. Některé zdroje uvádějí ještě čtvrtý krok, kdy dochází k opětovnému opakování předchozích kroků na principu neustálého zlepšování. (Kormanec, 2008, s. 31-32)
1. Identifikace a rozdělení činností
V prvním kroku je důležité identifikovat všechny vykonávané činnosti celého přetypování a tyto činnosti rozdělit dle jejich charakteru do dvou základních kategorií – interní a externí. Interní činnosti jsou takovými činnostmi, které lze provádět pouze v případě, že je stroj-ní zařízení zastavené, vypnuté. Může se jednat o seřizování nástrojů uvnitř stroje, povolení nebo upnutí pohyblivých částí, výměnu přípravků, nasazení formy do lisu apod. Externí činnosti jsou oproti interním opačného charakteru, tzn. činnosti a operace, které lze provádět i při chodu stroje a také před a po přetypování. Může se jednat o přípravu a vychystávání nástrojů a pomůcek u stroje, přesuny přípravků apod. V praxi si lze povšimnout, že pracovníci nejprve stroj zastaví a až poté začnou vykonávat činnosti externího charakteru, které již mohly být předem hotovy. (Shingo, 1985, s. 29; Košturiak a Frolík, 2006, s. 108)
2. Převedení interních činností na externí
Ve druhém kroku se hledají možnosti a způsoby, jakými by bylo možné vykonávat co nejvíce interních činností jako činnosti externí, tzn. je zde snaha provádět co nejvíce činností a operací za chodu stroje. Součástí tohoto kroku je analyzování interních činností a určení, zda je nutné je vykonávat jen při zastaveném stroji. Pro tento krok je velmi důležité umět se oprostit od zavedených způsobů a akceptovat nové možnosti. (Shingo, 1985, s. 29-30; Košturiak a Frolík, 2006, s. 108)
Převádění interních činností na externí je založeno především na kompletní přípravě pracoviště před zahájením přetypování, funkční standardizaci nutných součástí a činností a také na využívání podpůrných zprostředkovatelských přípravků (The Productivity Press Development Team, 1996, s. 42). Převedením co nejvíce činností přetypování z interních na externí lze zredukovat celkový čas přetypování o 50 % a více (McIntosh, et al., 2000, s. 2384).
V rámci kompletní přípravy je nutné zajistit veškeré potřebné části, nástroje, pomůcky a podmínky před započetím interního přetypování, což zahrnuje předseřízení a předmontáž nástrojů, přichystání nářadí, kontrola a výběr přípravků, přivezení odkládacího vozíku, předehřívání apod. Při standardizaci funkčních prvků je snaha co nejvíce využívat prvky již instalované ve strojích a ideálně je pouze lehce upravit pro novou situaci. (The Productivity Press Development Team, 1996, s. 42-44)
3. Zkrácení časů interních a externích činností
Třetí a také poslední krok je zaměřen na zkracování časů všech prováděných činností. Naplnění tohoto záměru lze dosáhnout především úpravou organizace práce, organizace pracoviště a zlepšováním a zjednodušováním všech činností. Důležité je zaměřit se převážně na přípravu, přepravu nástrojů a pomůcek, systém upínání nástrojů a přípravků apod. (Shingo, 1985, s. 30; Košturiak a Frolík, 2006, s. 108)
V případě neproduktivních a nepotřebných činností je obvykle nejlepším řešením jejich eliminace a potřebné činnosti v rámci přetypování, které mohou být prováděny neefektivně, jsou obvykle zlepšovány a zrychlovány. (McIntosh, et al., 2000, s. 2385)
Přínosy metody SMED
Shingo (1985, s. 113) uvádí, že čas přetypování se v různých oborech po zavedení metody snížil v průměru o 97,5 %. Nyní se po prvním zavedení zkrátí čas v průměru o 30 % (Ježek, 2006). Kromě toho má zavedení metody SMED v podniku i další výhody:
- snížení nákladů spojených se ztrátami, plýtváním a prostoji při přetypování,
- zvýšení flexibility výroby a zlepšení schopnosti rychlé reakce na změny poptávky,
- zkrácení průběžné doby výroby a rychlejší dodání hotových výrobků,
- zvýšení produktivity díky redukci prostojů strojů a zvýšení efektivnosti zařízení,
- snížení množství chyb během přetypování díky standardizaci,
- zjednodušení pracovního postupu a možnosti zapojení operátorů do přetypování,
- zvýšení bezpečnosti práce, snížení fyzické zátěže, rizik a zranění,
- zvýšení spokojenosti zákazníků, konkurenceschopnosti a také ziskovosti. (Košturiak a Frolík, 2006, s. 114; Shingo, 1983, s. 113-123)
Uspořený čas mezi původním a novým časem přetypování lze tedy využít pro výrobu, tzn. zvyšování výstupu, a tedy i produktivity. Potenciální přínosy metody rychlých změn při přetypování by neměly být podceňovány. Aplikace metody SMED je klíčovou podmínkou pro rozdělení výroby velkých dávek na menší. Podnik směřující k využívání filozofie štíhlosti by tuto metodu rozhodně neměl opomíjet. Často bývá také spojována v oblasti údržby strojů a zařízení s implementací metodiky TPM. (Wilson, 2010, s. 70)
Zdroje:
JEŽEK, Otakar, 2006. Rychlá změna (SMED). In: Produktivita.cz [online]. Turnov, 14. 12. 2006 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z: http://www.produktivita.cz/cs/metody-pi/rychla-zmena-smed.html
KORMANEC, Peter, 2008. SMED. Žilina: IPA Slovakia, 42 s.
KOŠTURIAK, Ján a Zbyněk FROLÍK, 2006. Štíhlý a inovativní podnik. Praha: Alfa Pu-blishing, 237 s. ISBN 80-868-5138-9.
MAŠÍN, Ivan a Milan VYTLAČIL, 2000. Nové cesty k vyšší produktivitě: metody průmyslového inženýrství. Liberec: Institut průmyslového inženýrství, 311 s. ISBN 80-902235-6-7.
MCINTOSH, R. I. et al., 2000. A Critical Evaluation of Shingo’s ‚SMED‘ (Single Minute Exchange of Die) Methodology. International Journal of Production Research [online]. Oxford: Taylor & Francis, vol. 38, no. 11, s. 2377-2395 [cit. 2016-01-31]. ISSN: 1366588X. Dostupné z: http://web.b.ebscohost.com.proxy.k.utb.cz/ehost/detail/detail?sid=895e6ae8-d8a3-4f4e-8940-2ff09be3c47d%40sessionmgr114&vid=1&hid=115&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1laG9zdC1saXZl#AN=3815325&db=bth
SHINGŌ, Shigeo, 1985. A Revolution in Manufacturing: The SMED System. Portland, Oregon: Productivity Press, xxii, 361 s. ISBN 0915299038.
THE PRODUCTIVITY PRESS DEVELOPMENT TEAM, 1996. Quick Changeover for Operators: THE SMED SYSTEM. New York: Productivity Press, xiii, 77 s. ISBN 1563271257.
WILSON, Lonnie, 2010. How to Implement Lean Manufacturing. New York: McGraw-Hill, xv, 316 s. ISBN 978-0-07-162507-4.