V tomto druhém příspěvku o Just in Sequence (JIS) bych se rád zaměřil na podrobnosti sekvencí dílů – kdy JIS používat, které díly dávat do sekvencí a jak sekvenci určit. Všechny tyto organizační záležitosti vám zajistí funkčnost JIS. A nakonec, v příštím příspěvku, se podíváme na to, jak se vypořádat s problémy, se kterými se můžete při JIS setkat.
Předpoklady Just in Sequence
Aby princip JIS fungoval, je potřeba naplnit několik předpokladů.
Udržujte výrobní sekvenci
Nejdůležitější je si určit sekvenci a toho se držet. Zvlášť ještě budu klást důraz na „držte se stanovené sekvence“! Celkem hodně výrobních podniků si určí výrobní sekvenci, ale většina, alespoň co vím, nebude zítra schopna bez problémů vyrobit to, co si naplánuje dnes. Čím víc zádrhelů máte ve vaší hlavní výrobní sekvenci, tím více musíte zapracovat na tom, abyste upravili sekvence jednotlivých dílů, které se od hlavní sekvence odvíjejí. A pokud se vám, i když jen nepatrně, změní 20 % vaší původní hlavní výrobní sekvence, pak všechny následné úpravy a změny nemusí stát za to, jelikož budou výraznější než výhody, které byste z JIS získali.
Jen tak mimochodem, tohle znamená, že byste se měli držet flow shop, tedy jednoduchého výrobního toku, kdy na sebe jednotlivé operace navazují, jako v klasické (pásové) výrobní lince. Job shop, odpovídající spíše skupinovému uspořádání dle technologických procesů, je pro tento přístup nevhodný, jelikož sám o sobě je náročný na řízení vzhledem výrazné variabilitě výrobků a měnícím se tokům, a v takovém případě v podstatě rovnou zapomeňte na jakékoli sekvence, které byste rádi začali využívat. Ale například v případě project shop je možné JIS a sekvence využití, jelikož veškerý materiál je přiváděn do jednoho místa, kde je spotřebován. Z toho plyne, že byste měli dodávat materiál pro jednu výrobní sekvenci na jedno místo, nikoli na vícero míst.
Montáž
V rámci JIS se vychází ze spojování materiálů, resp. vytváříte sekvence, které jsou následně spojovány v nadřazenou sekvenci. Takže obvykle potřebujete alespoň dva komponenty, dvě sekvence dílů, které sloučíte v jeden celek, tzn. měli byste pracovat v montážním režimu. Takže pokud pouze obrábíte díly, aniž byste k nim cokoli dalšího přidali, pak nepotřebujete a ani nemůžete využívat sekvence a JIS.
Štíhlý dodavatelský řetězec
Pokud z procesního hlediska vytváříte sekvenci blízkou hlavní výrobní lince (místu spotřeby), musí být vaše hlavní sekvence stabilní, ale pouze krátkodobě, což je první situace na následujícím obrázku. Čím dál od hlavní výrobní linky budete stanovovat sekvenci, tím se bude více prodlužovat doba, po kterou musíte udržet sekvenci stabilní. Přímo to také souvisí s počtem dílů v sekvenci, protože čím více dílů máte „uvnitř“, mezi vytvořením sekvence a místem spotřeby, tím delší čas budete potřebovat k jejímu udržení a případným úpravám.
Například, pokud vyrábíte v sekvenci a výrobu včetně materiálu musíte plánovat šest hodin před tím, než dojde ke spotřebování takto potřebného materiálu, musí být vaše linka stabilní po dobu šesti hodin. Nezapomeňte, že výroba potřebuje nějaký čas k přípravě a naplánování! Pokud jste klasickou výrobní firmou s dvoutýdenní zásobou, nemusíte se s JIS zabývat ani vy ani vaši dodavatelé, jelikož stejně nebudete schopni udržet sekvenci celé dva týdny. Pro JIS je tedy výhodné mít nastavený štíhlý dodavatelský řetězec, takže se v tomto případě hodně těží z Just in Time a Ship to Line. Pokud máte linku zaplněnou týdenními zásobami, vytvořte takovou sekvenci, která bude mít kratší, bude „blíže“ místu spotřeby a nebudete ji muset držet stabilní celý týden nebo o déle. Délkou sekvence se v tomto případě myslí doba, za kterou se díly dostanou k místu spotřeby (k lince) a jsou zde spotřebovány, takže pokud máte týdenní zásobu, bude týden trvat, než se materiál z dané dávky kompletně spotřebuje. Čím větší tento čas bude, čím delší bude sekvence, tím déle ji musíte udržet a bude to pro vás složitější.
Malé dávky
Nejedná se přímo předpoklad JIS, ale jde o jeden z faktorů, který má vliv na úspěšnost a užitečnost JIS. Dejme tomu, že máte velké dávky, např. vyrábíte 400 červených vozů v sekvenci, a dodavatel nebude mít problém vám připravit 400 červených dveří v sekvenci. Napříč hodnotovým tokem byste zredukovali manipulaci a zbytečné úsilí, ale… Dveře jsou nyní organizovány a vyhledávány nikoliv individuálně, ale v dávkách po 400 kusech, takže místo toho, abyste hledali jedny dveře 400 krát, prohledáváte 400 dveří najednou. I tak tedy s využitím JIS získáte výhodu v podobě toho, nebudete muset prohledávat 400 dveří najednou. Je však otázka, zda to stojí za to. Menší velikost dávek by v tomto případě byla vhodnější.
Nízká úroveň zmetkovitosti a předělávek
Aby princip JIS fungoval, potřebovali byste mít nízkou úroveň zmetkovitosti a předělávek u dílů v sekvencích a hlavního výrobku. Čím více dílů musíte předělávat, tím více dílů a komponentů budete muset vyřadit ze sekvence, což vám celou sekvenci rozhodí. Skutečnost je taková, že předělávky automobilových karoserií jsou jedním z hlavních důvodů vzniku problémů v sekvencích v oblasti automobilového průmyslu.
Jaké díly mít v sekvenci?
Váš produkt je pravděpodobně vyroben ze stovek, ne-li tisíců dílů. Z teoretického hlediska byste je mohli všechny seřadit do sekvence. Z praktického hlediska by to ale byla noční můra! Pokud by alespoň jeden díl z těch několika stovek všech dílů již nebyl k dispozici, váš záměr o zkompletování sekvencí by se rozpadl na malinké kousíčky. Mnohem lepší je vytvořit sekvence pouze pro několik vybraných dílů. A o jaké díly by se mělo jednat?
Tvorba sekvencí je vhodná pro jedinečné nebo téměř jedinečné díly. Každý komponent, který má velký počet variant, může být kandidátem na vytvoření sekvence. V automobilovém průmyslu jde často o dveře do auta (oddělování dveří od auta po lakování a udržování sekvence až do opětovného sestavení), dveřní komponenty a sedadla (často od externích dodavatelů) a kabelové svazky. Naopak pokud máte díly, které potřebujete ve velkých množstvích, zde je méně výhod plynoucích z JIS. A často do využívání JISv takovém případě věnujete více úsilí, než vám JIS přinese.
S pomocí JIS můžete zredukovat úsilí vynakládané na hledání shodných dílů. Lepší je využít JIS u dílů s velkým počtem variant. Navíc byste měli začít s těmi většími a více variantními díly, i když je JIS teoreticky možné využít pro všechny díly. Na základě těchto informací vyberte díly, který by byl nejvíce vhodný. Jakmile se vám podaří úspěšně začít využít JIS u jednoho dílu, můžete přejít k dalšímu. Nejde však o horizont několika dní, ale spíš několika týdnů či měsíců, abyste dosáhli opravdu stabilní sekvence.
Ale pozor, čím více dílů zařadíte do sekvencí, tím více problémů budete muset řešit, ale k tomu se dostaneme příště. (viz můj další příspěvek). Proto jednou dojdete do stavu, kdy v danou chvíli již nebude výhodné vynakládat takové úsilí na řešení různých problémů, i když byste dále chtěli využívat další a další díly v sekvencích.
Co určuje sekvenci?
Pro JIS jsou vždy potřebné alespoň dva díly, jejichž sekvence jsou shodné. Mohli byste například zkoordinovat sekvence kufru auta a karoserie auta. Máte zde dvě možnosti: buď jste prvotně naplánovali sekvence kufrů a k nim přiřadili sekvence karoserií, nebo jste prvotně naplánovali sekvence karoserií a k nim přiřadili sekvence kufrů. Jelikož karoserie auta je mnohem větší díl, je také mnohem složitější ji přiřazovat ke kufrům, takže většina firem se rozhodne prvotně naplánovat sekvence karoserií a k nim přiřadí sekvence dalších vybraných dílů.
Ve většině případů využití JIS se setkáte se situací, kdy máte nějaký hlavní produkt, který přirozeně určuje sekvenci a k této sekvenci hlavního produktu dále přiřazujete menší a menší díly a stanovujete jim sekvence dle sekvence hlavního produktu. Sekvence hlavního produktu musí být předem známa. Tato hlavní sekvence může být definována libovolným způsobem, např. dle priority zákazníka, dle optimalizace přetypování, nebo dle vybalancování vytíženosti pracovišť atd. Nicméně pokud nemáte stanovenu sekvenci hlavního produktu, zeptejte se sami sebe, jaký díl určuje tuto sekvenci a jaké další díly tuto sekvenci následují. Ve většině případů by odpověď měla být snadná, ale rozhodně tuto otázku nevynechejte.
Doufám, že tento přehled podrobností o tom, jak vytvořit sekvence v JIS, byl užitečný. V příštím a také posledním příspěvku této minisérie se zaměřím na to, jak řešit problémy v sekvencích. Do té doby zůstaňte s námi a jděte zlepšovat vaše procesy!
Přeloženo z příspěvku: Just in Sequence Part 2 – How to Do It
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser
Přeložil: Pavel Ondra