Dodávání materiálu pro montáž je občas nelehkým úkolem. V tomto závěrečném příspěvku na toto téma zaměřené mini série budu pokračovat s různými aspekty a kroky, které byste měli zvážit při vytváření montážních pracovišť.
Umístěte díly kolem pracoviště
Nyní byste se měli zaměřit na umístění dílů v prostorách pracoviště. Všechny díly by měly být ideálně celkem blízko, aby na ně operátor snadno dosáhl. Nejdůležitější je obvykle rozpracovaný/nedokončený výrobek, který musíte předávat na následující pracoviště. Operátor dostane rozpracovaný výrobek, odvede svou práci a výrobek přesune na další pracoviště, příp. do skladu. Všechny ostatní díly se připojují na rozpracovaný výrobek, když pomineme obalový materiál apod. Existují dva běžně využívané přístupy k uspořádání dílů na pracovišti.
- Začněte s velkými a objemnými díly: Jeden přístup říká, že byste měli začít s těmi největšími a nejtěžšími díly, jelikož vyžadují nejvíce prostoru a manipulace s nimi je velmi složitá. Když se začnete nejprve věnovat takovým dílů, zajistíte pro ně nejlepší místa na pracovišti a bude se s nimi následně lépe pracovat.
- Začněte s nejfrekventovanějšími díly: Druhý přístup říká, že byste měli začít s těmi nejčastějšími díly. Pokud takové díly umístíte co možná nejblíže k místu, kde jsou montovány a připojovány na další díly, budou všechny na dosah operátora a zkrátíte tím celkový čas operace.
Oba přístupy jsou vhodné, platné a je možné je využívat. Obvykle je nejlepší tyto dva přístupy zkombinovat, což však představuje neustálé zkoušení a různé změny uspořádání, dokud nedosáhnete vhodné situace. Všechny velké díly dejte stranou, aby nepřekážely při práci, ale zároveň tak, aby bylo možné se k nim dostat, a následně pokračujete s rozmisťováním frekventovaných dílů.
Umístění dílů a ergonomie
Z hlediska ergonomie se pracoviště rozděluje do několika odlišných zón. První zóna pro nejsnadnější dosah dílů je vymezena pohyb v lokti pracovníka, takže byste měli mít všechno na dosah pouze pohybem první poloviny rukou. V této zóně by mělo docházet k většině montážních operací. Druhá zóna je vymezena pohybem celé horní končetiny, která umožňuje větší dosah. Všechno v této zóně je umístěno ve vzdálenosti natažené paže, a to do výšky lokte. Jedná se o nejlepší pozici pro odebírání dílů ze zásobníků na pracovišti. Třetí zóna je vymezena jak natažením celé horní končetiny, tak i ohnutím se. Navíc do této zóny mohou spadat i díly umístěné za pracovníkem, ke kterým se dostane otočením těla. A poslední čtvrtá zóna zahrnuje všechno ostatní, což znamená, že již nestačí, aby byl pracovník na místě, ale současně musí pro díly i chodit mimo vlastní pracovní prostor.
Je celkem jasné, že čím blíže k pracovníkovi umístíte díly na jeho pracovní ploše, tím snadnější pro něj bude na ně dosáhnout a ve výsledku bude takový pracovník i rychlejší při montáži. Nejlepší je, aby díly byly dodávány před pracovníka nebo vedle něj v rámci jeho pracoviště. Ne vždy je to však možné.
Umístění dílů v prostoru
Všechny díly musíte především někam uložit nebo umístit. Můžete je mít například jen úplně jednoduše na paletě na zemi, což ovšem z hlediska ergonomického není moc dobré řešení. Lepším řešením může být paleta na nějakém zvedacím zařízení, jak je znázorněno na obrázku. Díky takovému zařízení omezení namáhání pracovníka, jelikož díly bude stále ve vhodné výšce.
Současně můžete využívat běžné poličky a regály. Avšak i v tomto případě existuje vhodnější řešení ve formě dopravníkových systémů, kdy na jednom konci je doplněn materiál, který je na druhém konci odebírán pracovníkem na montáži. To usnadňuje doplňování materiálu a udržuje FIFO. Jedná se o podstatě o takový menší supermarket. A na podobném principu jsou založeny i skluzavky pro materiál. Ať už se jedná o trubice na sypaný materiál nebo jinak tvarované skluzavky, opět platí stejný princip, kdy jsou plněny na jednom konci, a materiál je odebírán na druhém konci. A pokud použijete průhledné trubice, jednoduše poznáte, kolik materiálu máte k dispozici.
Konkrétní způsob dodávání materiálu závisí na konkrétní situaci a prostorových možnostech, ale nebojte se být kreativní. Za každých okolností byste měli zajistit, aby se materiál na jedné straně snadno doplňoval, stejně snadno i na druhé straně odebíral a abyste na první pohled jasně viděli, kolik materiálu máte k dispozici.
Dodávání informací
Neměli byste mimo již zmíněného zapomínat na skutečnost, že pracovníci nepotřebují jen díly, aby mohli vyrábět, ale potřebují také informace. A takovými dvěma hlavními informacemi jsou:
- Co vyrábět: Pracovník musí vědět, co má vyrábět. V rámci montážní linky je to v podstatě dáno rozpracovaným výrobkem, který na dané pracoviště přijde, takže tuto informaci by měl získat především pracovník na začátku linky. Pokud se jedná o produkt bez alternativ, není v podstatě potřeba řešit nic jiného. Pokud však vyrábíte jeden výrobek, který má vícero variant, které vznikají až v průběhu montážního procesu, musí být informace o typu výrobku předána všem v rámci linky, aby věděli, jaké varianty mají vyrábět ze stejného rozpracovaného základního typu. Jestli všechno zpracováváte dávkově, může to být do jisté míry snazší z hlediska předávání informací, které se týkají konkrétní dávky, ale z hlediska Leanu je obvykle lepší držet se toku jednoho kusu a mít dávku o velikosti jedné. Pokud chcete mít dávky především kvůli informačním tokům, nedělejte to. Raději zvolte dávku o velikosti jednoho kusu a najděte způsob, jak pracovníky informovat o tom, co mají s aktuálním výrobkem dělat (např. listem papíru připevněným k výrobku nebo digitálním displejem).
- Jak vyrábět: Pracovníci musí mimo jiné vědět, jak daný výrobek vyrobit. Může se jednat o běžný pracovní standard.
Přístupové a únikové cesty
A samozřejmě byste měli zajistit, aby se pracovníci mohli dostat nejen ke svému pracovišti, ale tak z něj mohli odejít, resp. uniknout v případě potřeby. Pracoviště by mělo být odvětrávané, dobře osvětlené a celkově bezpečné a příjemné. Obvykle to není velkým problém zajistit, ale nesmíte na to zapomenout.
A to by bylo všechno k přehledu důležitých aspektů při vytváření montážního pracoviště. Není to žádná věda ani kouzlo, ale prosté zaměření se na danou práci a užití selského rozumu. Takže běžte využívat selský rozum a zlepšovat vaše procesy!
Přeloženo z příspěvku: Structured Approach to Material Supply for Assembly – Part 2
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser
Přeložil: Pavel Ondra