Mnoho přístupů k řešení problémů vyžaduje kreativitu. Existuje mnoho kreativních technik, které pomáhají generovat nápady pro řešení problémů. Když pomineme brainstorming, tak si dnes ukážeme některé kreativní techniky, které mají strukturovanější postup. Patří mezi ně myšlenkové mapy a diagram rybí kosti. Oba mohou být použity skupinově, ale jsou také užitečné, pokud potřebujete řešit problémy samostatně.
Diagram rybí kosti
Diagram rybí kosti je známý také jako Ishikawa diagram nebo diagram příčin a důsledků. Je využitelný jak pro jednotlivce, tak i ve větší skupině. Pokud jej budete využívat skupinově, měli byste mít různorodou skupinu zahrnující různé funkce a zaměření, tak jako tomu je i v případě brainstormingu. A stejně tak platí, že pokud by hrozily v rámci skupiny nějaké konflikty, můžete se rozhodnout, že budou členové své návrhy psát na kartičky.
Měli byste začít s problémem, resp. důsledkem, který zaznačíte do hlavy ryby. Počínaje hlavou ryby vyznačíte jednotlivé kosti, jednu pro každou kategorii problémových příčin, které by mohly vést k důsledku. Existuje poměrně málo možností, jak rozdělit tyto kosti. Nejběžnější kategorie jsou lidé, stroje, materiál a metody. Existuje však ještě několik dalších možností:
- Lidé, stroje, materiál, metody, management, měření, matka příroda, peníze
- Produkt, cena, místo, propagace, lidé, proces, důkaz
- Okolí, systém, dodavatel, dovednosti, bezpečnost
U všech těchto možností platí, že si v závislosti na aktuální potřebě a vhodnosti nemusíte vybrat všechny „kosti“, ale pouze některé. Navíc se stále jedná jen o jakýsi možný návrh. Už jsem viděl celou řadu dobře vytvořených rybích kostí, které však nebyly založeny ani na jedné z těchto standardních kategorizací. Označení jednotlivých kategorií by mělo v první řadě odpovídat vámi řešenému problému, důsledku, a mělo by dávat smysl v daném kontextu, takže není nezbytně nutné se držet těchto možností.
V dalším kroku byste měli v rámci jednotlivých kategorií zkusit najít věci či faktory, které ovlivňují vámi řešený problém, tzn. odhalovat možné příčiny vedoucí ke sledovanému důsledku. Můžete se v rámci skupiny střídat nebo prostě přidávat jednotlivé nápady, tak jak vás budou postupně napadat. Celkový přístup není tak odlišný od brainstormingu, s výjimkou základní struktury, která je daná rybími kostmi. Po generování nápadů budete mít lepší představu o příčině problému. Dále byste měli jednotlivé možné příčiny vytřídit na základě jejich významu a vytvářet možné přístupy k vyřešení problému.
Myšlenková mapa
Možná jste už o této technice slyšeli. Myšlenková mapa spočívá v tom, že se pokoušíte strukturovat své myšlenky kolem řešeného problému. Opět je možné ji vytvářet ve skupině, i když nejčastěji je používán tento přístup, když na problému pracuje člověk sám.
Doprostřed listu papíru (minimálně A4 nebo A3 je ještě lepší), flipchartu nebo tabule zapište problém, který chcete vyřešit. Vycházejte z tohoto hlavního problému a vytvářejte větve ve všech směrech na základě toho, jaké myšlenky a nápady máte o tomto problému. Nejste omezováni žádnou strukturou, jako například v případě diagramu rybí kosti, a máte tedy naprostou svobodu vyjádřit své myšlenky a nápady. Je lepší, když jsou jednotlivé větve a podvětve méně obecné a raději jsou specifické pro váš konkrétní problém. Jednotlivé větve dokonce mohou vytvářet smyčky a spojení s jinými větvemi. Jakmile je mapa dostatečně rozvinutá, je opět čas začít hodnotit myšlenky. Podobně jako při brainstormingu, za žádných okolností nehodnoťte jednotlivé nápady a myšlenky předem při jejich tvorbě a zabraňte ostatním ve shazování nápadů jiných členů skupiny. Téměř při každé kreativní technice je nutné oddělit generování myšlenek a nápadů od jejich vyhodnocení.
Technika 6-3-5
Tato technika vychází z brainstormingu a spočívá v šesti osobách, které vytvářejí v průběhu pěti minut tři nápady na list papíru. Po uplynutí pěti minut předávají svůj list papíru další osobě a současně obdrží list papíru od předchozí osoby. V příštích pěti minutách přidávají další tři nápady nebo rozšiřují tři (nebo i více) náměty uvedené předchozí osobou. Po 30 minutách (šest osob po pěti minutách) by na papíře mělo být 108 nápadů. Budete k tomu potřebovat pouze listy papíru, na kterých by ideálně měly být připraveny tři sloupce (pro tři nápady) a šest řádků (jeden pro každou osobu). A nesmíte zapomínat na to, že se jedná o techniku vycházející z brainstormingu, takže zde platí stejná pravidla jako pro brainstorming.
Rychlý networking
Další přístup, který je označován jako rychlý networking, je v podstatě založen na sadě několika brainstormingů, které souběžně řeší různé dílčí problémy z jednoho většího a složitějšího problému. Jedná se o užitečnou techniku pro řešení složitých problémů, které mohou být rozděleny do dílčích problémů, a navíc umožňuje propojení a zapojení vícero lidí současně. Každá podskupina je složena ze tří až pěti lidí, na dílčím problému pracuje asi pět minut a dalších pět minut se věnuje strukturování možných řešení. Nakonec týmy prezentují výsledky hlavní skupině, získávají zpětnou vazbu a další nápady od hlavní skupiny.
Shrnutí
K dispozici máme vícero technik kreativního řešení problémů. Výběr konkrétní kreativní techniky je pro každého moderátora individuální. Někteří moderátoři raději dávají přednost jedné technice, zatímco jiní dávají přednost jiným technikám. Diagram rybí kosti je mnohem lepší pro větší skupiny. Pro mne samotného považuji brainstorming celkově za velmi užitečný nástroj. Jednotlivé varianty brainstormingu nevnímám jako užitečné, ale možná se vám budou zamlouvat. A někdy příště se podíváme ještě na pár dalších technik, které se vám někdy mohou hodit. Do té doby můžete jít vytvářet myšlenkové mapy a zlepšovat vaše procesy!
Přeloženo z příspěvku: Fishbone Diagrams and Mind Maps
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser
Přeložil: Pavel Ondra