Víno inspiruje umělce k tvorbě, osobnosti k pronášení moudrých poznámek a prostý lid k veselému popíjení. Jak praví jedna z klasických vinařských moudrostí: „Kdo nemá rád víno, ženy a zpěv, zůstane bláznem po celý život.“
Láska k vínu mne spojuje delší dobu. Po návštěvě jižní Moravy mne kultura a výroba vína natolik fascinovala, že jsem před třemi lety vyrobil víno pouze z burčáku. Rok poté jsme koupili metrák hroznů a pokusili se vyrobit víno starou metodou, jako vyráběli naši předci. Při ručním zpracování hroznů jsem si začal pokládat otázku „Jak mi dostupné technologie můžou urychlit proces ručního zpracování hroznů?“, aniž by to ovlivnilo výsledný efekt. Loni jsme koupili první technologii tzv. „mlýnkoodzrňovač“, který nám při zpracování hroznů usnadnil práci a hlavně jsme ušetřili, 12 hodin práce při zpracování 350 kg hroznů. Při tomto množství hroznů jsme koupili i velké 55 litrové demižony, aby víno fermentovalo ve velkém množství našeho domácího sklepa oproti malým 10 a 15 litrovým demižonům. Nyní jako začínající mladý vinař si pokládám otázku „Může mi usnadnit práci zavedení principů a metod průmyslového inženýrství nebo do jaké míry nám může pomoc nástup čtvrté průmyslové revoluce ve vinařství a vinohradnictví?“. V následujících dvou článcích se pokusím odpovědět na obě části mé otázky.
Vznik vína je složitý proces, do kterého promlouvá mnoho faktorů počínaje polohou vinice, přes kvalitu hroznů, použitou technologii, zkušenosti vinaře a konče manipulací s vínem v místech prodeje. Pojem „Efektivní proces s vysokou mírou přidané hodnoty“ je důležitý, pokud jde o optimalizaci pracovních a výrobních procesů v rámci společnosti. To platí i pro vinné sklepy všech velikostí a zemědělské vinařské farmy, vinohrady i družstva. Na první pohled může nový, velký traktor nebo lesklý kombajn dělat velký dojem. To je jistě hlavní důvod pokroku v oblasti technologií a modernizace. Na druhou stranu všechny procesy v zákulisí často probíhají v podstatě stejnou cestou po mnoho let, aniž by došlo k mnoha inovacím nebo změnám. To platí zejména pro úkoly jako je zpracování hroznů, rozvoj vín, plnění a skladování lahví. A ačkoli mnoho operací je dokonale spokojeno se status quo, je tu spousta prostoru pro optimalizaci těchto oblastí.
Chytrá vinice za pomoci Internetu věcí
Velká část populace České republiky je pokrytá signálem operátorů provozujících sítě pro Internet věcí. Internet věcí (IoT) již běžně uživatelům umožňuje zjistit míru naplnění popelnic nebo upozorní na dosluhující součástky v kotli dlouho předtím, než přestane vytápět. Před výstavbou sítí přímo pro IoT tato zařízení využívala pro připojení k internetu buď WiFi, nebo mobilní síť GSM. S nástupem IoT operátorů se ale svět chytrých zařízení posunul o velký krok dál.
Ve víně je pravda a na vinici je také IoT. Jak internet věcí může pomáhat vinařům k lepší úrodě? Běžně se vinaři spoléhají jednak na pokročilejší předpovědi počasí, ale i na znalosti starších vinařů, kteří pamatují, jaké počasí bývá na tom kterém kopečku. To druhé bohužel již nějakou dobu neplatí vlivem klimatických změn či po zásahu člověka. Počasí se příliš změnilo ať už nevhodnou péčí o krajinu a erozí půdy, nebo přirozenými změnami podnebí a oteplováním. Počasí se zkrátka předvídá hůře než v minulosti a vinaři potřebují co nejpřesnější údaje. Řešením je malá meteostanice, která bude umístěná ve vinohradu a dokáže měřit teplotu, vlhkost, srážky a z nich dopočítá například rosný bod. Tyto údaje by odesílala v pravidelných intervalech přes síť na server a vinaři dostanou na svůj mobil nebo přes webové rozhraní na počítač poměrně přesnou předpověď, případně jen naměřená data. Údaje by měly být natolik přesné, že by predikovaly i blížící se mrazy. Díky této technologii vinaři mohou zabránit bujení základních patogenů s výrazně nižším zapojením chemie.
Drony – pomocníci nejen jako létající strašáci
Pro každého vinaře je největším nepřítelem špaček. Špaček vám dokáže zničit celou úrodu ve velmi krátkém čase. Pokud na něj nejste připravení, během jednoho odpoledne můžete přijít o všechno. Padlí a jiné nemoci vína, s těmi se dá ještě pracovat, pokud chodíte pravidelně do vinohradu. Dřív se hodně pracovalo s nejrůznějšími strašáky, ale na ty si špačci brzy zvykli. Jeden čas se rozvěšovala na vyvýšených tyčích stará CD. Lesklo se to, třepalo se to ve větru, dělalo to hluk. V dnešní době se nejvíce setkáváme s technickým řešením plašení pomocí děl a akustických plašičů. Někde jsem však viděl i papírové atrapy dravců, kteří měli vyplašit hejno špačků. Dnešní trh nám umožňuje nákup různých velikostí dronů. Tak proč tuto technologii nezačít využívat pro odhánění hejn ptáků? Dron by mohl vypadat jako sokol či jiný dravec. Do budoucna se můžeme setkat i se zvukovým koláčem na obloze. Počkejme a uvidíme!
Pomocí dronů bychom mohli mapovat pozemky za pomoci scanneru a GPS signálu, nebo i tak kontrolovat kvalitu bobulí či při sběru provádět analýzu přímo ve vinici. Mohli bychom si tak určit jestli chceme udělat „výběr z hroznů“ nebo „výběr z bobulí“. Scanner by měl zajistit stoprocentní kvalitu, když vyloučí nalezené poškozené bobule. A kdyby někdy létaly sklízecí stroje – které by mohly pravděpodobně zkontrolovat a posoudit kvalitu hroznů a pouze sklizeň těch, které jsou plně zralé – byla by to absolutní revoluce v průmyslu, což by mělo příznivý vliv na cenu za láhev. Možná by tyto létající roboty mohly vzít vinnou révu i v zimních měsících.
Prořezávání vinné révy až do sklizně znamená spoustu únavné práce a lezení do špatně přístupných míst. V důsledku toho se helikoptéry již dlouho používají v poměrně nezbytném procesu ošetřování vinic pesticidy převážně ve Francii a v Německu. Nevýhodou je, že taková létající asistence stojí spoustu peněz, je extrémně hlučná a není vždy schopna poskytnout požadovanou úroveň přesnosti. Ale díky dronům existuje alternativa do budoucna. Drony jsou sice malé, ale naopak jsou tišší a mnohem přesnější a mohly by přepravovat větší množství pesticidů najednou. Výhodou je, že by mohly létat v mnohem nižších nadmořských výškách než vrtulníky.
A s tématem Vinařství 4.0 budeme pokračovat v dalším příspěvku, takže přesně za týden tady na Průmyslovém Inženýrství.cz.