Po mnoho let lidé tvrdí, že Lean je firemní strategie. Je však potřeba zvážit dvě věci:
- V podnikání mají všechny strategie společný cíl: Vítězství na trhu, kde vítězství je definováno jako získání největšího zisku nebo nějaká kombinace prodeje, zisku, růstu, podíl na trhu, ceny akcií atd.
- Strategie je téměř vždy více o vítězství v bitvách než o vítězství ve válkách. Podnik je proto hlavně taktickou jednotkou, jehož hlavním cílem je přežít další den, a jakákoli firemní strategie musí – v první řadě – uspokojovat krátkodobé potřeby a vyhrávat bitvy na trhu.
Nabízí se tedy velká otázka – Jaké metody by měl podnik použít k realizaci strategie vyhrávání bitev na trhu? Taktika k dosažení strategie se neustále točí kolem:
- Cen k dosažení maximálního zisku
- Konkurenceschopnosti a omezování konkurence
- Prodejnosti výrobku nebo služby
Lídři, kteří jsou obeznámeni s klasickým stylem řízením (klasickým managementem), používají metody, které se liší od metod, které používají lídři v oblasti Leanu (Lean managementu). Mělo by být zřejmé, že metody používané v klasickém managementu jsou cestou nejmenšího odporu, a proto jsou používány mnohem více. Na druhé straně metody používané v Lean managementu představují cestu mnohem většího odporu, a tak nejsou natolik rozšířené. Pokud lze Lean management považovat za strategii, můžeme říct, že je nekonkurenční. Nekonkurenceschopnost Leanu vyplývá z toho, že lídři vnímají jeho horší využitelnost pro vyhrávání bitev na trhu.
Lean management usiluje o lepší uspokojení lidských potřeb, ať už jde o zákazníky, zaměstnance, dodavatele, investory nebo komunitu. Klasický management se naproti tomu snaží získat největší zisk tak rychle a na tak dlouho, jak je to jenom možné. Na rozdíl od klasického managementu musí pod vlivem Lean managementu lídři velmi tvrdě pracovat, aby dosáhli největšího zisku. Jinak a velmi jednoduše řečeno – v klasickém managementu jsou obchodní potřeby (vydělávání peněz) upřednostňovány před lidskými potřebami. Rovnováha zjevně chybí. Aby Lean nahradil klasický management, bude zapotřebí nějaký zvrat, který donutí podniky k upřednostnění lidskosti před vítězstvím na trhu.
Nakonec stojí za zmínku, že Taiichi Ohno obviňoval nástupce Henryho Forda z toho, že si neuvědomili Fordovu vizi automobilové výroby. Nástupnickou strategií společnosti Ford totiž nebylo zlepšovat výrobní systém vytvářením toku v procesech před finální montáží, jako to dělala Toyota. Místo toho jim šlo o sledování největšího zisku. A do dnešního dne zatím nedošlo k osvícení a obchodní (peněžní) myšlení má stále přednost.
Přeloženo z příspěvku: One Strategy, Two Paths
Autor: Bob Emiliani
Přeložil: Pavel Ondra