Jak jistě víte, tak efektivnější je vyrábět větší množství, a to kvůli úsporám z rozsahu. Úspory z rozsahu jsou dobře známým pojmem, který vyplývá z poměru mezi vyprodukovaným množstvím a náklady na jednu položku výroby. U výroby s větším objemem výrobků je totiž pravděpodobnější, že se budou snižovat jednotkové náklady na položku. Některé výhody z toho plynoucí lze vypočítat (nebo přesněji odhadnout) s pomocí účetnictví, jiné je těžší kvantitativně pochopit.
Co dokážeme vyčíslit
Existuje několik efektů plynoucích z úspor z rozsahu, které můžeme pomocí účetnictví určit a kvantifikovat. Většinou se jedná o fixní náklady, které se rozpouští na více prodaných výrobků, například:
- Využití nástrojů nebo strojů: Čím více výrobků vyrobíte pomocí nástroje nebo stroje, tím menší podíl nákladů plynoucích z použitých nástrojů nebo strojů připadá na jednotlivé výrobky.
- Náklady na vývoj: Náklady na vývoj výrobku jsou také sdíleny mezi více výrobky, což snižuje náklady na jeden kus.
- Cena materiálu: Úspory z rozsahu můžeme sledovat i u dodavatelů, kteří vám mohou u větších odběrů nabídnout nižší cenu jedné jednotky vstupního materiálu.
- Režijní náklady: Čím více výrobků vyrobíte, tím menší by měl být podíl režijních nákladů na každý kus. Mějte však na paměti, že režijní náklady současně také rostou s počtem kusů, i když se zvyšují pomaleji než počet kusů. Může se však stát, že režijní náklady porostou rychleji než množství výrobků, což je ten nejhorší případ.
- Marketing: Čím více zákazníků máte, tím efektivnější je váš marketing.
Co nedokážeme vyčíslit
Existují i další pozitivní efekty, ale je účetně obtížné je vyjádřit a pochopit. Z tohoto důvodu se z hlediska účetnictví obvykle předpokládá, že jsou nulové, což však nejsou. Zde je pár příkladů:
- Pracovní zkušenosti: Čím více kusů určitého výrobku pracovník vyrobí, tím rychleji je dokáže vyrobit.
- Menší buffery: U větších objemů výroby budete možná potřebovat o něco víc bufferů se zásobami k vyrovnávání výkyvů, ale tyto zásoby obvykle rostou pomaleji než objem výroby. Celkově se tedy náklady na jednu položku sníží.
- Zlepšený tok: Výroba více kusů s větší pravděpodobností zlepší jak tok materiálu, tak i tok informací. To má celou řadu synergických efektů, které je obtížné kvantifikovat, např. rychlejší detekce problémů s kvalitou.
- Vyrovnání: Čím více kusů vyrobíte, tím menší lze očekávat výkyvy v celém dodavatelsko-odběratelském řetězci. Objednávky budou pravidelnější, výroba bude plynulejší a zlepší se vyrovnávání výkyvů. Jde to těžko kvantifikovat, ale má to významný vliv.
Funguje to na obě strany
Mějte na paměti, že úspory z rozsahu fungují oběma směry. Pokud vyrobíte víc, jednotkové náklady na položku pravděpodobně klesnou. Pokud vyrobíte méně, jednotkové náklady na položku pravděpodobně vzrostou. A navíc vývoj nákladů není vždy lineární. Pokud potřebujete pořídit druhý stroj, způsobí vám to skok ve fixních nákladech, a dokud nebudete tento druhý stroj dobře využívat, aby se jeho pořízení vyplatilo, náklady na jednotku se mohou zvýšit i při větším objemu výroby. Vývoj nákladů se v průběhu času mění. Zejména pokud musíte snížit objem výroby, zjistíte, že režijní náklady, počet zaměstnanců a další faktory neklesnou tak rychle, jak byste doufali. To často způsobuje problémy, když se společnosti snaží omezit výrobu.
Odhad vlivu objemu výroby na náklady
Juan Carlos Viela objevil jednoduchý vzorec, který dokáže odhadnout změnu v nákladech výrobku při změně objemu výroby. Vzorec je poměrně jednoduchý:
- ΔC je procentuální změna nákladů
- ΔV je procentuální změna objemu
- k je konstanta
Velkou otázkou samozřejmě je hodnota koeficientu k. Podle zkušeností by v mnoha případech mohla být hodnota k přibližně 3 až 5. Na základě toho se náklady buď zvyšují o 1/5 až 1/3 snížení objemu, nebo se snižují o 1/5 až 1/3 zvýšení objemu. Tento vztah je uveden v grafu níže pro hodnoty k = 3, 4 a 5, což ukazuje očekávanou změnu nákladů při změně objemu.
Pokud například zvýšíte objem o 10 % a předpokládáte koeficient k = 4, vaše náklady na položku by klesly o 2,5 %. Obdobně pokud snížíte objem výroby o 10 %, náklady se mohou zvýšit o 2,5 %.
Platnost
Mějte prosím na paměti, že se jedná pouze o odhad a přesnost tohoto odhadu se může lišit v závislosti na vaší situaci. Kromě toho se tento vzorec používá pouze pro malé změny objemu do ± 20 %. Pokud se tedy objem výroby zvýší nebo sníží o více než 20 %, vzorec není vhodné použít. Pokud ale nemáte sebemenší ponětí, jak se vám změní náklady při změně objemu výroby, může vám k tomu pomoci jako první tento ukazatel. V každém případě doufám, že vám to alespoň nějak pomůže odhadnout vliv změn objemu výroby na náklady. Teď již můžete jít, snižujte náklady, zvyšujte objem výroby, nebo klidně obojí a hlavně zlepšujte vaše procesy!
Přeloženo z příspěvku: Relation between Quantity and Cost in Manufacturing
Autor: Prof. Dr. Christoph Roser
Přeložil: Pavel Ondra