Během mých mnohaletých zkušeností v oblasti Lean managementu, jsem se často setkal s řadou zásadních problémů, a jakožto přednášející na univerzitě se o svá zjištění dělím s ostatními. Má zjištění jsou dost často mnohem lépe přijímána ze strany lidí praktikujících Lean v praxi, než je tomu v případě mých kolegů z oboru, lídrů v oblasti Leanu. A proč? Jak to tak vypadá, měli bychom my, Lean influenceři, být zajedno, co se týče Lean managementu. V opačném případě by to totiž mohlo signalizovat jakési oslabení Leanu v očích těch rozhodných lidí, jako jsou ředitelé, majitele nebo manažeři společností, kteří by mohli využít Lean k nahrazení svého dosavadního systému řízení podniku s využitím klasického managementu.
Potřeba takové shody je založena na mentálním modelu, který říká, že shoda posílí dosavadní důkazy o pozitivním efektu Leanu, zatímco neshoda ve formě otázek a kritiky oslabí a zhorší dosažené postavení Leanu u podniků. Otázky a kritika jsou považovány za nerespektující Lean a jen zřídka jsou považovány za příležitosti ke zlepšení. Pokud bychom se pohybovali v oblasti vědy a výzkumu, tak bychom řekli, že na shodu nebudeme tlačit a budeme upřednostňovat neshodu před shodou, jelikož neshoda rozšiřuje znalosti a učení, poskytuje nám prostor k argumentaci a hledání odpovědí. Jenže Lean je business a je primárně o businessu a moc dobře víme, že jakákoli kritika businessu, lidí v něm a jejich způsobu vedení se často střetává s velkým nesouhlasem. Posuzování a zhodnocení Leanu není to samé jako hledání pravdy a odpovídání otázek ve vědě.
Shoda názorů na Lean není o ničem jiném než o posílení reputace a důvěryhodnosti. Dochází tím však ke zkreslení pravdy a potlačení množství známých problémů a rizik. Pozitivní příběhy o Leanu tím pádem převyšují ty negativní příběhy o problémech a neúspěších. Konzervatismus v Leanu podporuje úspěch progresivního stylu řízení a výrazně ignoruje obtíže a selhání a jejich příčiny. Taková shoda však není cílem. Pokud ano, pak je zajisté cíl rozvoje Leanu podrýván. Požadavek na shodu má za následek neochotu nebo značné zpoždění v řešení problémů a averzi k zapojení lidí. Postupem času se vnímání shody jako cíle ukázalo být dobré, ale nerozumné, což dovedlo řadu influencerů k tomu, aby naznačili, že by se neměli zpochybňovat a kritizovat lidé s odbornými znalostmi v konkrétních oblastech znalostí.
Zde se odráží dvě běžné chyby ve smýšlení lidí. Tou první je předpojatost autority, což je kognitivní předpojatost, která přikládá větší důraz na názor autoritativní osoby a tímto názorem se člověk nechá více ovlivnit. Tou druhou chybou je nesprávný argument známý jako „odvolání se na úspěch“. Už jste se někdy setkali s tím, že vám někdo řekl „Nemůžete kritizovat ředitele, protože jste nikdy nebyli ředitelem“? Je to naprosto absurdní. To je jako kdybyste museli točit filmy, abyste mohli dělat filmového kritika, nebo jako kdybyste museli postavit dům, abyste mohli kritizovat jeho prostorové dispozice. Další ukázkou nesprávného smýšlení je, každý musíme mít nějaké své označení, nějaký odznak, nějaké jednoznačné zaškatulkování, které nám určuje naši odbornou oblast zájmu, aby lidé na první pohled věděli, koho poslouchat a koho ignorovat. Takovou degradaci myšlení Lean absolutně neupřednostňuje. A navíc neexistuje však žádný důkaz, že tato shoda mezi Lean influencery přinese požadovaný úspěch. Během své praxe jsem totiž sám přišel na to, že právě tato shoda mezi Lean influencery nemá žádný vliv na úspěch Leanu a ani na jeho přijetí vedením společností.
Lean byl dlouho sužován systematickým nadhodnocováním ze strany Lean lídrů. Myšlenka široce rozšířeného opouštění klasického managementu představiteli společností byla iracionálním očekáváním. Aktuálně se historie opakuje. Klasický management je mírně upraven a doplněn o některé nové nápady a nástroje místo toho, aby byl zavržen a nahrazen lepším systémem řízení, a to Leanem. Upřednostňování manažerské praxe je určováno sociálním prostředím, nikoli logicky. Ti, co jsou nejvýše v sociální hierarchii a současně jsou nejvíce vzdálení od práce, tedy generální ředitelé a prezidenti společností, rozhodují o systému myšlení a řízení, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Viditelná absence vrcholového vedení a jejich vazeb na operativu a výrobní pracoviště je rysem klasického managemente. Klíčem k rozvoji Leanu je důkladné poznání jeho hlavního konkurenta, klasického managementu, a institucionálního vedení. Shoda Lean influencerů v těchto dvou bodech je mnohem důležitější a užitečnější.
Přeloženo z příspěvku: We Succeed When We All Agree
Autor: Dr. Bob Emiliani
Přeložil: Pavel Ondra