Podobenství se zvířaty se ve starověkém Řecku používalo k charakterizování důležitých povahových vlastností, které ilustrovaly způsob, jakým daný člověk myslel a také jak úspěšně dokázal předpovídat. To funguje i v dnešní době. Dodnes je známo, že třeba taková liška je zobrazována jako ta chytrá, mazaná, lstivá, rychlá, úlisná, elegantní a vynalézavá. Lze ji považovat za vítěze. No a oproti tomu takový ježek je celkem těžkopádný, nepřizpůsobivý, strnulý a pomalý. Stará se o své, v klidu si baští housenky a jiné dobroty, a když dojde k nečekané situaci, zmrzne, zastaví se a připraví se použít své ostny.
Toto dnešní sdělení je založeno na lišce, která by si strašně ráda pochutnala na ježkovi. Liška je přece jenom mazaná a schopná vymyslet stovky možných způsobů, jak svou kořist obelstít. Liška však každý den obchází kolem ježkova doupěte, vyčkává, za každou cenu se jej snaží ulovit, ale zatím bez úspěchu. Ono totiž základní strategií ježka, když se cítí být ohrožen, je schoulit se do klubíčka, které je na povrchu plné ostrých ostnů. Ona právě tato ježkova jedinečná a jednoduchá strategie obrany je i přes veškerou vynalézavost a mazanost lišky nepřekonatelná. Ani její prohnanost jí není ku pomoci. Ježek den za dnem vítězí a liška se ne a ne poučit. Tento příběh je podstatou známé eseje „Ježek a liška“ od Isaiaha Berlina.
„Liška umí mnoho věcí, ale ježek umí jen jednu velkou věc.“
Od dob starověkého Řecka uplynulo mnoho let, ale přesto i v dnešní době není přirovnávání lidí ke zvířatům nic nového. A tak dle Berlina jsou někteří z nás lišky, jiní zase ježci. Lišky tak dle Berlina zaměřují své úsilí do mnoha směrů, aktivit a cílů, své myšlenky nemají sjednoceny v rámci jednotného konceptu a vidí svět v celé jeho složitosti. Oproti tomu ježci se snaží nalézt ve složitosti skrytou jednoduchost a vše podřizují této ústřední myšlence, ježčí myšlence. Ježci prostě a jednoduše vezmou složitost světa a zjednoduší si ho. Vidí pouze to, co je nejpodstatnější, zbytek ignorují.
Na základě této myšlenky Isaiaha Berlina začal Jim Collins se svým výzkumným týmem tvořit model přechodu od dobrých firem ke skvělým, jenž je náplní jeho knihy „Jak z dobré firmy udělat skvělou“. Když se nad tím člověk trochu zamyslí, tak příběh začal u lišky a ježka, Berlin jej rozšířil na lidi, jedince a Collins jej nakonec aplikoval v oblasti firemní organizace. Když se takovým způsobem dá popsat chování lidí, je tak možné popsat i chování a strategie firem. Když se člověk podívá na základ firem, tak nejsou ničím jiným, než vnějším odrazem svých lidských tvůrců.
Collinsův výzkum naznačil, že dobré firmy se staly skvělými poté, co začaly vytvářet své strategie a cíle na základě hlubokého pochopení své podstaty, zatímco ty pouze dobré své strategie stavěly na pouhém chvástání.
„Ti, kdo vybudovali z dobrých firem skvělé, byli do určité míry ježci. Uplatnili svou ježčí povahu k nasměrování svých firem k tomu, co jsme označili jako ježčí koncepce. Ti, kdo vedli porovnávané firmy, měli tendenci být liškami, nikdy nezískali výhodu ježčí koncepce a místo toho byli rozptýlení, nejednoznační a nedůslední.“
A jaké jsou vlastně charakteristické znaky lišek a ježků?
Lišky
- Využívají nápadů z širokého spektra vědních oborů.
- Pokud vše nejde podle plánu, lišky vymyslí nový přístup k věci.
- Jsou ochotné přijímat své chyby a adaptovat se.
- Na základě nových informací klidně změní celý model.
- Akceptují, že svět je velice komplexní a některé věci nelze zjednodušit.
- Předpovědi lišek jsou založeny na pravděpodobnosti a dalších pevných konceptech.
- Lišky vždy preferují pozorovatelná data před teoretickými úvahami.
Ježci
- Často se oddají jednomu či dvěma velkým problémům, zbytek ignorují.
- Nová data jsou využita k vylepšení původního modelu. Ježek zřídka přijde s novým modelem.
- Nepřipouští své chyby, v případě neúspěchu si myslí, že prostě jen měli smůlu.
- Vždy hledají vzorce chování, podle nichž se následně orientují.
- Jen velice výjimečně mění svou pozici.
- Přístup ke konceptu předpovídání budoucích událostí je odvozen z pohledu na svět. Na ten se ježci dívají jako na velice obsáhlý.
Význam ježčí koncepce má svůj význam hlavně v období hospodářské recese. Firmám totiž klesají tržby, propadají panice a zkoušejí prodávat kde co, jen aby to něco na aktuálním stavu změnilo. K ničemu to ale nevede, přínosy jsou slabé. Je nutné se orientovat je oblasti, ve kterých se dá něco změnit, a ne se jen snažit plýtvat drahým časem. Pokud se firma rozhodne nerozběhnout na všechny strany najednou a raději zvolí ježčí koncepci, vytvoření „klubíčka“, bude mít mnohem větší šanci, že se ve zdraví dočká odchodu lišky (recese).
Ježčí koncepce nemá formu cíle, strategie, záměru nebo plánu být nejlepší. Je to mentální koncepce pochopení, že v něčem můžete být nejlepší. Tento rozdíl je zcela zásadní. Collins zjistil, že rozdíl mezi dobrými a skvělými firmami spočívá ve dvou faktorech. Zaprvé, strategie skvělých firem je založena na hlubokém pochopení tří klíčových rozměrů – tzv. tří kruhů. Ty spočívají v odpovědích na to, v čem může být firma nejlepší na světě, pro co jsou lidé ve firmě vášnivě nadšeni a co pohání jejich ekonomický motor. A zadruhé, skvělé firmy dokázaly tyto tři kruhy převést do konceptu podnikového úsilí – tzv. ježčí koncepce. Výzkum ukazuje, že velké průlomy vyžadují pochopení těchto tří propojených kruhů, které vystihují určitou podstatu motivace. Tam, kde se tyto tři kruhy protnou, je jádro ježčí koncepce – „jedna velká věc“. Vedoucí pracovníci následující tuto koncepci by měli věnovat energii na prosazování výkonu této „jedné velké věci“ a dělat ji skvěle, než hledat nové strategie a řešení. Toho by se měly organizace držet.
Jde o to, v čem může být firma nejlepší. Na druhou stranu je ale potřeba pochopit i to, v čem nemůže být nejlepší. Je potřeba oddělit snění od skutečně žádoucího stavu, který je podporován faktem a uvědoměním skutečných předností firmy. Stejně tak nelze vycházet jen z toho, že firma má nějakou klíčovou kompetenci, kvalifikaci a díky ní je prostě nejlepší. Nemusí tomu tak být. A být nejlepší je možné i v něčem úplně jiném, než čím se organizace momentálně zabývá. V souvislosti s tím je potřeba v ekonomické oblasti pochopit, jak co nejefektivněji vytvořit trvalý a silný peněžní tok a rentabilitu, nejčastěji využitím klíčového ekonomického ukazatele zisku. Je potřeba v této oblasti pochopit mechanismus hybných sil ekonomického motoru. Stejně tak je potřeba podnítit nadšení, najít takovou oblast činnosti, která dokáže vášnivě nadchnout. Vášeň je opravdu klíčovou součástí koncepce. Vášeň, bohužel, nebo možná i bohudík, nelze vyrobit a ani ji nelze nijak lidem nařídit. Je nutné poznat a pochopit, čím ji roznítit.
Jednou z největších výhod ježčí koncepce je její důslednost. Firmy, které se věnují jednomu cíli a neustále se drží svých známých předností, mají často lépe nakročeno k překonání bariér, než společnosti s mnoha konkurenčními vizemi. K průlomům dochází vytvořením konceptu a jeho důsledným prosazováním včetně eliminace všeho, co není součástí tří kruhů. Musí se jednat o koncept jednoduchý, který lze uplatnit při všech rozhodnutích. Skvělým firmám trvalo průměrně 4 roky, než u nich došlo k ujasnění ježčích koncepcí. Ježčí koncepce sice zjednodušuje složitost světa, usnadňuje rozhodování a jako hotová vypadá křišťálově jasně, ale její získání může být velmi těžké a náročné. Důležité je, si uvědomit, že se nejedná o jednorázovou akci, ale donekonečna se opakující proces včetně zapojení lidí a komunikace s nimi.
Příkladem využití této koncepce je společnost Walgreens, která se rozhodla stát tou nejlepší a nejpraktičtější sítí drogerií se smíšeným zbožím a s vysokým ziskem na jednu zákaznickou návštěvu. Myšlenka vcelku zajímavá, o to zajímavější ale byla, protože původně společnost provozovala síť restauračních zařízení. Firma se oprostila od tradice v oboru, protože si uvědomila, že v této oblasti nemůže být nejlepší, čímž došlo k volbě oblasti jiné, kde by to bylo možné. A skutečně se tak stalo. V časovém horizontu let 1975 až 2000 překonala průměrnou úroveň trhu více než patnáctkrát a porážela společnosti jako GE, Coca Cola nebo Intel. Společnost například zřizovala své obchody celkem blízko u sebe a co nejvíc dostupné lidem, např. v centru San Francisca bylo v rámci jednoho kilometru hned devět obchodů. Prodejny umožňovaly nákup bez nutnosti vystoupit z auta, což si zákazníci velmi oblíbili, není se čemu divit. V prodejnách byla taktéž nabídka expresního vyvolání fotografií do jedné hodiny. Stejnou službu nabízejí i dnešní drogistické prodejny.
„Jakmile jsme pochopili koncepci, vydali jsme se rovnou cestou kupředu.“
Dalším příkladem efektivního využití ježčí koncepce je společnost Wells Fargo. Před realizací ježčí koncepce to byla banka, která se snažila být globální bankou. Vedení ale pochopilo, že v globální oblasti bankovnictví nemůže být Wells Fargo tou nejlepší bankou a tak došlo ke změně a přijetí koncepce být nejlepší bankou se zaměřením na západ USA. To byl ten klíčový faktor, který udělal z Wells Frago jednu z nejlepších bank světa. Wells Fargo se v oblasti ekonomického motoru chopili zisku na zaměstnance. Změnili svůj distribuční systém tak, aby byl založen na minimalistických pobočkách a bankomatech.
„Vůbec to nebylo tak složité. Rozhodli jsme se zcela zaměřit na několik málo věcí, o kterých jsme věděli, že je dokážeme dělat lépe než kdokoliv jiný a nenechali jsme se rozptylovat oblastmi, ve kterých jsme nejlepší být nemohli.“
Společnost Hasbro pochopila, že portfolio klasických hraček a her vytváří mnohem více udržitelný peněžní tok než velké jednorázové hry. Hasbro je jedinou firmou, která byla v rámci Collinsova výzkumu porovnávána a pochopila všechny tři kruhy ježčí koncepce. Zaměřila se na zisk na klasickou hračku. Stala se nejlepší v získávání a obnovování osvědčených hraček, které opětovně zaváděla a následně recyklovala. Tím zvyšovala hodnotu klíčového ekonomického ukazatele zisku. Jde o nejvýkonnější firmu celého Collinsova výzkumu.
Ježčí koncepce nemusí být nutně využitelná pouze pro firmy, ale může být užitečná také pro lidi. Mohou ji využít lidé, kteří si nejsou jisti svými dalšími kroky v životě, nebo kteří hledají způsoby, jak maximalizovat svou efektivitu např. v pracovním životě. Pokud by se třeba z pracovního hlediska měla charakterizovat taková liška, určitě by to byl člověk, který nevydrží moc dlouho v jedné práci, pořád chce zkoušet něco nového nebo zajímavého, prostě chce mít přehled o všem, ale přitom se na nic pořádně nesoustředit. Naopak takový ježek je specialista ve svém oboru a nedá si to nijak vzít, drží se svého, což mu tak nějak vyhovuje a je s tím spokojený. Ať už jde o rozdělování lidí na skupiny lišek a ježků nebo využití ježčí koncepce pro osobní či firemní užití, určitě není od věci zkusit nejprve svou roli lišky. Vyzkoušet různé věci, protože ne každý hned ví, co mu sedí, v čem může být nejlepší na celém světě a z čeho může profitovat. Platí to i u firem. Začít se musí vždy nějakým způsobem. Až čas ukáže, jestli se jedná o tu pravou oblast a stanete se ježkem, nebo jestli jste a budete liška.